pondělí 29. října 2012

Starý novoroční projev občana České republiky

Předkládám sem dnes třičtvrtě roku starý novoroční projev který jsem psal na přelomu roku 2011 a 2012. Myslím že je stále aktuální, koneckonců je to proslov právě pro tento rok, který ještě trvá, i když bych jej dnes zpětně mnoho opravil a doufám vylepšil.

Vážení a milý spoluobčané a spoluobčanky rád bych vám poděkoval za příjemné chvíle strávené s vámi v uplynulém roce 2011 jenž byl z hlediska naší vnitrostátní ale i světové politiky rokem neklidným, hektickým, rokem v němž se jen stěží udržovali či zlehka rozpadli zavedené systémy, ale také rokem uvědomění kdy jsme opravdu uzřeli že už není možné takto pokračovat dále a je opravdu třeba s naší společností a naší politikou něco zásadního dělat.
Taktéž vás srdečně vítám v novém roce 2012 v roce změny a naší vlastní volby.
Již po celém světě můžeme sledovat různé více či méně revoluční dění a ač u nás zatím panuje pro nás již typický klid před bouří ani my se změnám nevyhneme a byla by to pošetilost se jim vyhýbat. Nutnost těchto změn pramení z potřeby řešit nedostatky starých uspořádání, které již dnes vyústili v globální krizi. Za tyto nedostatky můžeme považovat například kladení nízké míry osobní odpovědnosti na bedra našich zvolených zástupců, nedostatečné oddělení politického a podnikatelského sektoru, ale i jiné skutečnosti, jež jsou v rozporu se zdravou a všeobecně prospěšnou formou demokracie. Tak jako jsme v tomto ohledu národem poněkud opožděným tak, myslím, jsme také národem mírumilovným a věřím a doufám, že se námi prováděné změny budou nést v duchu míru a konstruktivní tvořivosti. Co je zcela jisté. je fakt, že co si uděláme, to budeme mít a jakou cestu zvolíme, tou se budeme ubírat. Proto vyzývám všechny občany České republiky ke společnému úsilí o zdokonalení našeho státu a k pokračování díla, jež jsme nechali až příliš brzy nedokončené. Dnešní krize však není krizí jen naší země ale krizí v podstatě globální a proto k tomuto také tak přistupujme. Je zcela jisté, že se nemůžeme izolovat od problémů okolí o to spíše od problémů Evropské Unie, jejímiž jsme členy. V našem národním zájmu je pomáhat evropské unii a nadále ji rozvíjet a podpořit její úsilí o udržení a rozvoj eurozóny protože jakou máme jinak šanci současnou krizi ustát? Vystupme tedy z pozice evropského kašpárka a začněme jednat v rámci Evropské unie konstruktivně a tak, jak bychom chtěli, aby se chovala i ona k nám. Nemyslím tím nekriticky ale zcela jistě zas tvořivě. Bude li to v naší moci, udržujme i také jinou zahraniční spolupráci, protože stojíme na prahu změn celosvětových.
Rád bych také připomenul nedávnou smrt našeho bývalého prezidenta Václava Havla, člověka, jenž nám může být v našem dnešním snažení vzorem. Velice dobře okomentoval tuto událost jeho přítel Dalajláma slovy: „Nejlepším způsobem, jak vyjádřit úctu památce Václava Havla je, co nejlépe pracovat na budování světa, kde vládne spravedlnost a mír.“
Právě v tomto tkví ona slova o Pravdě a Lásce, která se dnes ať už záměrně či nezáměrně vykládala jako jakási ideologie a následně byla znevažována a očerňována.
Přeji tedy mnoho štěstí jak v životě osobním tak v životě občanském a občanském snažení občanům České republiky i ostatních zemí celého světa.
Martin B. P. P. Pavlíček – občan České republiky

Žádné komentáře:

Okomentovat